HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ FYZIOTERAPEUTEM
Autor: Mgr. Tomáš Mixa, MUDr. Sylva Gilbertová, MUDr. Dagmar Smilková, Mgr. Kateřina Melichová, Mgr. Pavla Trávníčková, Bc. Kateřina Vacková, Alena Vodová.
"Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek".
Důsledné hodnocení je v prostředí zdravotních intervencí na pracovišti zásadní. Díky tomu dokážeme určit kritická místa, vyhodnotit efekt dané intervence a také časově i kvalitativně zefektivnit vybrané techniky.
Hodnotit můžeme stav pracovního prostředí a vliv na člověka. Dále lze hodnotit samotný zdravotní stav pracovníků, jejich pracovní návyky (tzv. ergonomické chování) a predispozice k nemoci u samotných pracovníků. Pro úspěch většího projektu s cílem podpory zdraví doporučujeme zahrnout fázi hodnocení.
Hodnocení zdraví pracovníka z pohledu fyzioterapeuta
Každá osoba je jedinečná a také podle toho reaguje na fyzickou zátěž. V případě, že objevíme rizikové podmínky na pracovišti, je vhodné ověřit, jak na to reagují daní pracovníci. Z praxe máme vysledované, že velmi záleží i na dalších parametrech, které ovlivní, zda se na dané pozici objeví nemoc z povolání, či nikoli. Velmi důležitý prvek, který toto ovlivňuje jsou popracovní aktivity. V případě pravidelné pracovní zátěže na ruce je potřeba zajistit rukám dostatečný klid k regeneraci. Například rekonstrukce domu, která se realizuje v popracovním čase může vyvolat v kombinaci s ruční prací muskuloskeletální potíže (MSD). Další důležitý faktor pro vznik MSD jsou výrazné výkyvy ve fyzické zátěži. Jedinci, kteří nejsou zvyklí na fyzickou zátěž a začnou pracovat na výrobní lince, kde je nastaven vysoký takt výroby, mají především zpočátku velké riziko vzniku akutních nemocí z povolání. V této době je velmi důležitá podpora regenerace.
Diagnostika ve výrobě slouží především k výběru vhodných terapeutických postupů a také informovaní vyšetřovaného o jeho zdravotním stavu, což často funguje jako motivátor k péči o své zdraví. Dále slouží k porovnání stavu před a po intervenci k následné prezentaci výsledků.
Obr. 1 Jeden z diagnostických týmů v automobilovém závodu
Co se týče samotného hodnocení pohybového aparátu ve výroby, je potřeba klást důraz na standardizaci, přesnost, objektivizaci testů. Dále časovou a prostorovou nenáročnost testování. Je potřeba přihlédnout k anamnestickým údajům vyšetřovaného a výsledky srozumitelně interpretovat.
Metoda PHYSIO ERA 902
= zhodnocení stavu pohybové soustavy a určení rizika vzniku nemoci z povolání
1) Úvodní fáze = anamnéza, vstupní testy k výběru testovaných oblastí.
2) Testovací fáze = standardizované testy vybraných oblastí.
3) Závěr = vyhodnocení diagnostiky do tabulky.
Tab. 1 Příklad zprávy z měření
Interpretace výsledků:
- V oblasti ruky a předloktí bylo zdravotní riziko 7 z 10, po intervenci je 3 z 10. Došlo ke zlepšení o 40 %.
- V oblasti bederní páteře bylo zdravotní riziko 4 z 10, po intervenci 1 z 10. Došlo ke zlepšení o 30 %.
Příklady publikací, ze kterých je čerpáno pro výběr testů:
1) Kolář, P. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén.
2) Lewit, K. (1996). Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha.
3) Janda, V. (2004). Svalové funkční testy. Praha: Grada
4) Kapandji, I. A. (1982). The physiology of the joints. Paris: Churchill livingstone.
Chcete se dozvědět více? Neváhejte nás kontaktovat.