NEMOC Z POVOLÁNÍ

Autor: Mgr. Tomáš Mixa, MUDr. Sylva Gilbertová, MUDr. Dagmar Smilková, Mgr. Kateřina Melichová, Mgr. Pavla Trávníčková, Bc. Kateřina Vacková, Alena Vodová


"Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek" [1].

Vývoj nemocí z povolání má od roku 2000 spíše klesající tendenci. Nejčastější nemoc z povolání v ČR je dlouhodobě syndrom karpálního tunelu. V první desítce se také často objevují radiální a ulnární epikondylitida, či tendinitidy a tendovaginitidy. Zmíněné diagnózy společně s dalšími řadíme pod souhrnný název muskuloskeletální onemocnění (MSD), kdy tato skupina diagnóz tvoří jednu z hlavních v rámci hlášených nemocí z povolání.

Tab. 1. Výskyt nemocí z povolání v letech 2000 - 2018 [1]

Nejvíce se objevují profesionálně podmíněné muskuloskeletální onemocnění v ČR při výrobě motorových vozidel (viz Tab. 2.). Souvisí to se snahou maximálně zefektivnit výrobu, což má často za následek výskyt dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže na pracovníky. Tato zátěž je hlavní příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu, ale i jiných MSD. Vyšší nemocnost, příp. náklady spojené s uznanými nemocemi z povolání se mohou v určitých odvětvích dostat na úroveň, že jasnou mírou ovlivňují finanční výsledky společnosti. Zdravotnické přístupy optimalizované na potřeby výroby, kterými lze objektivně a cíleně snižovat negativní důsledky pracovní zátěže jsou jedním z řešení.

Tab. 2. Výskyt nemoci z povolání dle odvětví [1]

Hodnocení

Důsledné hodnocení je v prostředí zdravotních intervencí na pracovišti zásadní. Díky tomu dokážeme určit kritická místa, vyhodnotit efekt dané intervence a také časově i kvalitativně zefektivnit vybrané techniky. Hodnotit můžeme stav pracovního prostředí a vliv na člověka. Dále lze hodnotit samotný zdravotní stav pracovníků, jejich pracovní návyky (tzv. ergonomické chování) a predispozice k nemoci u samotných pracovníků. Pro úspěch většího projektu s cílem podpory zdraví doporučujeme zahrnout taktéž fází hodnocení.


Hodnocení může probíhat dvojím způsobem

1.  Hodnocení fyzické zátěže z pohledu legislativy.

2. Hodnocení zdraví pracovníka z pohledu fyzioterapeuta.



[1] Fenclová, Zdenka, Havlová, Dana, Voříšková, Michaela, Urban, Pavel, Pelclová, Daniela, Žofka, Jan. NEMOCI Z POVOLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 2018. Praha: STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV, 2019, ISSN 1804-5960