NEWSLETTER 2019 / 2020

Dlouhodobý efekt Fyzioterapie na pracovišti:

  • Snižuje svalovou i celkovou únavu cca o 20 % = udržuje optimální výkon po celou směnu
  • Nižší únava = menší počet chyb a zmetků v rozmezí 10-30 %
  • Zvyšuje spokojenost zaměstnanců = lepší výkon a nižší fluktuace
  • Snižuje pravděpodobnost vzniku MSD's = nižší nemocnost z důvodu přetížení pohybového aparátu, méně dní nemocenské v rozmezí 10-30%
  • Snižuje riziko vzniku nemocí z povolání o cca 30 % (1)

Zrušení karenční doby v rámci nemocenské dovolené

Citováno z ECHO 24 (2)

Proplácení prvních tří dnů nemoci zvedla vlnu nemocenských. Před opatřením, které zavedla vláda Andreje Babiše spolu se sociální demokracií, přitom varovaly firmy, podniky i pravicová opozice. Půl roku od zavedení si novinku chválí zejména ČSSD, která ji zavedla i proti vůli hnutí ANO do programového prohlášení. Proti se však nadále bouří podnikatelé, kteří varovali před zneužíváním. Z důsledku propláceních prvních tří dnů v nemoci navíc přijdou společnosti ročně zřejmě až o 5 miliard korun.

Ze zavedení tzv. karenční doby, která znovu začala platit v červenci minulého roku, jsou zatím dostupná čísla z ministerstva práce za první tři měsíce. V porovnání s rokem 2018 došlo k meziměsíčnímu nárůstu v červenci o 24 procent, v srpnu o 15 procent a v září 38 procent více případů ukončené dočasné pracovní neschopnosti. V absolutních číslech bylo v září 2018 nemocných 101 tisíc zaměstnanců, v loňském září už jich však bylo o 39 tisíc více.

Podle ministerstva práce jsou důvodem nárůstu nemocnosti vyšší počty případů v průběhu celého roku. S tím však nesouhlasí zástupci podniků, kteří za nemocností vidí zejména krok sociálních demokratů. "Ve 3. čtvrtletí 2019 vzrostl počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti v délce 1 až 14 dní meziročně o 28 procent, tedy o 40 421 případů na 183 882 případů. Největší meziroční nárůst byl v Olomouckém kraji a v hl. m. Praze, kde počet dočasné pracovní neschopnosti v délce 1-14 dní v loňském 3. kvartálu meziročně vzrostl o neuvěřitelných téměř 40 procent," řekl pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.


Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR

Citováno ze studie VÚBP (3)

Studie rozlišuje, kdo náklady vyplývající z pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nese nebo kdo tyto ztráty pocítí. To znamená, že stanoví, jaké ztráty pocítí postižení pracovníci případně osoby na jejich výdělku závislé, dále provádí odhad, jaké náklady a ztráty vyvolají u zaměstnavatelů a konečně vyjadřuje, jaké náklady a ztráty souhrnně vzniknou z těchto událostí celé společnosti. Je třeba upozornit, že veškeré náklady a ztráty jsou uváděny v cenách (vyjádřených v peněžních jednotkách) odpovídajících době jejich vzniku a že nereflektují inflaci.

Největší část nákladů a ztrát plynoucích z nově zaznamenaných pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nesou zaměstnavatelé. Těm vznikla ztráta v celkové výši kolem 18 mld. Kč (18 070,8 mil. Kč).
Značná část těchto nákladů a ztrát, a to adekvátní části pojištěných nákladů a ztrát nebo ztráty na hrubém domácím produktu ze zameškané pracovní doby v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a nemoc z povolání příp. v důsledku krátkodobého přerušení práce spolupracovníků a nadřízených či ostatní přímé náklady a ztráty, se promítají i do společenských (souhrnných) nákladů a ztrát a tvořily 79% těchto společenských nákladů a ztrát (17 862,8 mil. Kč). 

  Tab. 1: Průměrné náklady na jeden případ v roce 2000:

Nebude-li (v Tabulce 1) do nákladů a ztrát zahrnován hrubý domácí produkt, který nebyl vytvořen v důsledku invalidity nebo smrti způsobené pracovními úrazy nebo invalidity způsobené nemocemi z povolání, potom by průměrné náklady a ztráty vyvolané jedním pracovním úrazem (bez ohledu na jeho závažnost) činily 86 100 Kč. Přitom průměrné náklady a ztráty způsobené jedním těžkým nebo ostatním pracovním úrazem by činily 184 710 Kč a náklady a ztráty způsobené jedním smrtelným pracovním úrazem by dosáhly hodnoty 578 920 Kč. Průměrné náklady a ztráty vyvolané jednou nemocí z povolání by potom dosáhly hodnoty 661 860 Kč.

Pojištěné náklady na pracovní úrazy nebo nemoci z povolání:

  • adekvátní část nemocenského hrazeného z příspěvku zaměstnavatelů na toto pojištění,
  • adekvátní část vyplácených důchodů hrazených z příspěvků zaměstnavatelů na důchodové pojištění, a to invalidních důchodů, částečných invalidních důchodů, vdovských a sirotčích důchodů,
  • adekvátní část úhrady poskytnuté zdravotní péče z příspěvku zaměstnavatelů na veřejné zdravotní pojištění,
  • náhrady vyplácené z pojistného placeného zaměstnavateli za zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,

Nepojištěnými ztrátami a náklady vyvolanými pracovními úrazy a nemocemi z povolání:

  • ztráta na hrubém domácím produktu plynoucí ze zameškané pracovní doby postižených, 
  • ztráta na hrubém domácím produktu způsobená krátkodobým přerušení práce spolupracovníků a nadřízených postižených pracovníků zúčastněných na události,
  • přirážky k pojistnému vyměřené podle § 45 zákona č. 48/1997 Sb. pojišťovnami provozujícími veřejné zdravotní pojištění nebo (sporadicky) jinými pojišťovnami,
  • ostatní náklady a ztráty,
  • náhrady škod při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vyplácené podle §§ 193, 194, 195 a 199 mimo rámec zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu (ve veřejné správě).

  Tab. 2: Náklady celkově na nemoci z povolání za rok 2020:


"Cvičení v práci a lékařský dohled. Lidé chtějí zdravotní benefity" (5)

Nefinanční bonusy jsou pro řadu zaměstnavatelů nástrojem, jak si přitáhnout nové a udržet stávající pracovníky. Péče o zaměstnance se především díky mladým lidem výrazně proměňuje. Nyní je v kurzu vše, co souvisí se zdravím.

"Když v práci cvičíme, jsme produktivnější"

Výrazně se zvyšuje také zájem o benefity zaměřené na zdraví. "Hodnota zdraví je dnes na úplně jiné úrovni než kdykoliv předtím," míní Ladislav Gerencséry, ředitel obchodu a marketingu společnosti EUC Premium, jednoho z největších soukromých zdravotnických zařízení v České republice.

Jde o trend, který je znatelný. "Ve volném čase běháme, cvičíme, zdravě jíme. Firemní benefity z této oblasti využívá jako motivační prvek stále více společnosti. Pokud to dříve byly velké korporace, nyní jsou to i středně velké a menší podniky.

Nejpopulárnější benefity:

  1. Zdraví 50%
  2. Cestování 29%
  3. Sport 9%
  4. Vzdělávání 7%
  5. Kultura 5%
  • Průměrná roční hodnota všech příspěvkových benefitů na 1 zaměstnance činí 7 600 Kč.
  • Nejvyšší rozpočet připadá na firmy z finančního sektoru a IT.
  • Nejnižší rozpočet připadá na výrobní průmyslové podniky.

Doba masáží v prostorách firmy je už dávno překonaná. Chceme zaměstnance aktivně zapojit do péče o své zdraví. Kompenzační cvičení, či individuální fyzioterapie je jedna z cest, jak toho dosáhnout.


V roce 2101 bude mít Česká republika 10,527 milionu obyvatel a téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0-19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný.

Citováno z článku Českého statistického úřadu (4): 

Počátkem roku 2018 dosáhl počet obyvatel České republiky 10,610 milionu a byl nejvyšší od konce druhé světové války. Podle nové demografické projekce Českého statistického úřadu se bude počet obyvatel zvyšovat ještě dalších jedenáct let, poté se trend obrátí.

"Předpokládáme, že na konci dvacátých let budeme mít přibližně 10,8 milionu obyvatel, což bude nejvíce v tomto století. Období šedesátých a sedmdesátých let by naopak mělo být charakteristické největšími početními úbytky. Počátkem osmdesátých let poklesne velikost české populace na 10,4 milionu osob. Na konci století by pak měl počet obyvatel dosahovat přibližně 10,5 milionu osob," uvádí Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

Kromě roku 2018 by se o růst populace měly zasloužit pouze zisky obyvatel zahraniční migrací, které jsou ve střední variantě projekce očekávány ve výši 26 tisíc ročně. Ztráty přirozenou měnou totiž nebudou malé. Největší převaha zemřelých nad narozenými se očekává v polovině 60. let 21. století, a to téměř 45 tisíc osob ročně.

"Demografický vývoj následujících desetiletí bude ve znamení stárnutí populace. Počet obyvatel ve věku 65 a více let, který na počátku roku 2018 poprvé přesáhl hranici dvou milionů, by se měl nadále každoročně zvyšovat a kulminovat až na konci padesátých let na úrovni 3,2 milionu. Zastoupení seniorů v populaci by mělo vzrůst ze současných 19 % až k 30 %," upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Prognóza počítá s růstem naděje dožití při narození do konce století o 11,6 roku u mužů a 9,4 roku u žen. Počet osob ve věku 15 až 64 let by se měl snížit z letošních 6,9 milionu do roku 2060 na 5,9 milionu a jejich podíl v obyvatelstvu klesnout z 65 na 55 %. Zastoupení dětské složky v populaci je očekáváno na konci století ve výši 14 %. Průměrný věk obyvatel se podle výsledků prognózy do počátku 60. let vyšplhá ze současných 42,2 roku až na 46,9 roku a v 90. letech poroste až na 47,4 roku.

"Bude se zhoršovat bilance počtu osob ve věku potenciální ekonomické aktivity a neaktivity. Na počátku roku 2059 by mělo na 100 osob ve věku 20 až 64 let připadnout 99 osob ve věku 0 až 19 či 65 a více let. Na hranici 90 na 100 a výše se však bude pohybovat již od konce čtyřicátých let. V současnosti je hodnota tohoto indexu 65," připomíná Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nově jsou vypisovány dotační výzvy k AGEmanagementu, které zohledňují péči o zdraví svých zaměstnanců. Dokážeme Vám v této věci poradit.