PŘIROZENÁ HRANICE NEZAMĚSTNANOSTI BYLA PROLOMENA

Podle zprávy ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. 6. 2016 :  

Evidoval Úřad práce ČR ke dni 31. 5. 2016 celkem 394 789 uchazečů o zaměstnání. To je o 20 171 méně než v dubnu a o 70 900 méně než v květnu 2015. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 375 879 dosažitelných uchazečů (jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání). Podíl nezaměstnaných osob klesl na 5,4 % (duben 2016 - 5,7 %, květen 2015 - 6,4 %). Meziročně se o více než 36 tis. zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 129 054, což je nejvíce od října 2008, kdy jich bylo 130 124. V mezinárodním srovnání měla ČR, podle výsledků za duben, nejnižší nezaměstnanost v EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Ekonomika státu tedy zdá se skutečně roste, avšak pro fimy nastává nyní nový problém, jak tento rostoucí trend co nejdéle udržet, jak neodmítat zakázky, když chybí další pracovní síla, a jak zajistit to, aby lidé, kteří u firem pracují, neměli tendence odcházet "za lepším". Všechny tyto problémy vnímá řada institucí a také úřad práce, který podporuje rekvalifikace projektem POVEZ II, nicméně to vnímají také zaměstnavatelé, kteří chtějí své zaměstnance benefitovat a pečovat o ně. Je totiž pravdou, že od určitého příjmu již není finanční motivace zajímavá a přichází vyšší hodnoty jakými je trávení času s rodinou, ekologie, volný čas a především péče o vlastní zdraví.

Péče o vlastní zdraví je tématem, které řešíme také my a proto píšeme tento článek. V moderní společnosti totiž nabývá pozornosti preventivní péče o vlastní zdraví, ačkoliv historicky měla společnost spíše tendence k péči následné, tedy té, která přichází až když nastal nějaký zdravotní problém. Na následnou péči, se však dnes soustředí většina evropské medicíny, a to i přestože se zájem osob v produktivním věku významně přesouvá do oblasti péče preventivní. Ostatně velká čast příjmu produktivní části naší populace je utrácena v odvětvích zdravého stravování, volnočasových pohybových a fitnes centrech, na rekreaci aj. Otevírá se zde proto příležitost nabídnout zaměstnancům to, co skutečně chtějí, preventivní zdravotní péeči, a udržet je tak ve svém kolektivu.

Preventivní zdravotní péče na pracovištích se tak nejprve soustředila na umožnění pracovního výkonu, později na eliminaci zranění a dnes již je standardem moderních firem soustředění také na regeneraci pracovních sil, aktivní odpočinek a uvolňování nálady. V řadě firem se proto budují regenerační zóny, odpočinkové zóny i cvičební zóny. Jedním z hlavních představitelů takovéto moderní firmy je např. společnost AVG a její výzkumné centrum v Brně, kde mají v pracovní době zaměstnanci k dispozici pláž, bar, fotbálek i boxovací pytel, společnosst Y-soft z Brna, která nabízí svým zaměstnancům v relaxační zóně čerstvé ovoce a zeleninu, popř. společnost Cisco z Prahy, která svým zaměstnancům umožnila mít přímo na pracovišti boulderovou lezeckou stěnu. Všechny tyto společnosti vykazují vysokou efektivitu práce, nízkou fluktuaci zaměstanců a především zdravou firemní kulturu.